Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Milý facebooku.

Již hezkých pár let se spolu kamarádíme. Za tu dobu nasdílela spoustu nádherných obrázků co pohladí po duši zejména ze říše zvířat. Jsem kočkomil a psí máma tak mě velmi těší, když právě skrze tebe mohu pomoci některému

z opuštěných zvířátek. Nabízíš nejen laskavé a srdceryvné příběhy s happiendem, ale také smutné, plné bolesti, zoufalství a opuštění. Říká se, že na každou osamělou duši někde někdo čeká, třeba až na samém konci světa. A mě si našla malá kočička. A to díky tobě objevila to malé chundelaté klubíčko kterému nabídla domov plný lásky. Nebýt jedné ze tvých stránek asi bychom se s Lucinkou nikdy nepotkaly. Jsme si zkrátka souzeny. Presentují se zde lidé šťastní i méně šťastní i ti, co si s tebou jen lehce pohrávají. Stačí jediný klik a ocitáme se ve světě celebrit a hned máme depku. Jsou krásné, mladé, úspěšné, opálené, bohaté a bůhví jaké ještě. A také lovci osamělých srdcí skrytí pod různými maskami. Takoví američtí vojenští vdovci co se s nimi doslova roztrhl pytel jsou fakt kamaráde na pováženou. Že by takovýto muž hledal svůj český sen v zemi, kterou možná ani nezná a Česko si plete s Čečnou příliš logiky nemá. Fakt divný, nemyslíš. Já takovéto žádosti o přátelství rovnou házím do spamu. Považ si, náhle ovdoví a shání peníze pro nemocnou dceru, investoval peníze které mu během pár měsíců přinesou pohádkový zisk nebo brzy dostane rentu, ale než se vše zkrátka vyřídí, znáš to. On vysloužilý vojenský veterán v zemi dolarových magnátů. A já se mám z něho posadit na zadek a ještě ho zasponzorovat. Chudá děva z Čech. Jo, pravda, kdysi spadla z kola, ale na koleno, které mi to občas zvláště při změně počasí připomene ne na hlavu. Sprosťák jeden, takhle obelstít všechny ty vdavekchtivé paničky, osamělé klimakteričky či zlomit srdce oslnivé krásce hledající své štěstí v daleké zemi za mořem než zjistí že onen zámořský princ vysál její konto a ještě si musí půjčit na letenku do Ameriky kde svůj idol poprvé spatří. Ten už ale plení území v jiném bolavém srdíčku.

Jsem Husákovo dítě a o tobě se nám tehdy ani nesnilo. Žili jsme tak nějak živočišně. Když chtěla vytáhnout kamarády ven tak prostě šla a zazvonila u jejich dveří. A skvělé zážitky nemusela vyvstát ve frontě na zážitky ale prostě je zažila na vlastní kůži. Náš svět byl skutečný ne virtuální. Takové chvíle strávené u ohníčku při opékání buřtů a kytaře byly k nezaplacení. Neměla sice stovky přátel ale jen pár, ale byli to skuteční kamarádi co mi třeba přinesli polárkový dort když si vyvrkla kotník a nemohla jít s nimi ven nebo do kina. Na hřišti nebo před barákem skákali gumu nebo panáka, do ďůlku  pinkali barevné kuličky a směňovali céčka. Zvlášť ta fosforová měla obrovskou cenu. Za jedno získala dvě bílé myšky a za áčko koťátko. Na dovolenou jezdívali k rybníku, babičce na chalupu anebo na Šumavu s ROH. Anebo trávila prázdniny v pionýrském táboře kde se užila spousta legrace. Nacházeli zde nejen bobříka odvahy ale i své první lásky. Takové ty nevinné dětské, platonické kdy dostala první pusu na tvář upatlanou od borůvek. A také chodili pozorovat zmije vyhřívající se kousek od našich stanů na sluníčku nebo chytali raky v potoce. A také malé rybičky které si večer upekli na ohníčku.

A večer si vyprávěli tajemné příběhy nebo hlídali malé děti. Či se jen tak hihňaly pod spacákem. Prostě holky. Byli pořád spolu ne každý zvlášť s očima přilepenýma k displeji mobilu. Ty nás prostě ještě neznaly a ani my je. Očima dnešních dětí prostě žili v pravěku ale bylo nám v něm hrozně moc fajn. Život plynul tak nějak pomaleji a my měli čas užít si a vychutnat každičký jeho okamžik. A když si chtěli něco říct tak pěkně z očí do očí a někdy i pořádně od plic. A pak si podali ruce a zase kámoši. Nejvíce se po návratu těšili až rodiče nechají vyvolat fotky ve fotolabu. Pak se sešla celá rodina, příbuzní a přátelé a společně prosmáli celé odpoledne. Takřka nic si nezáviděli, nesmrtelná teta neměla šanci se u nás ubytovat. Všichni byli tak nějak nastejno ze stejné osady. Pár spolužáků vyrazilo k moři do Jugoslávie, my k Baltu. Tatínek prostě miloval sever a vedra příliš nemusel. Měly jsme jako děti tak trochu sparťanskou výchovu. A mezi to patřilo i otužování. Nejhezčí prázdniny ale stejně byly ty u babičky a dovolená na Šumavě, kam vyrážely třeba dva tři autobusy rekreantů na pohodových čtrnáct dní. A náš zpáteční autobus se klidně mohl jmenovat houbový Kuba. Často dary šumavských lesů ani nestačili pobrat. Ale pak ty houbami provoněné vánoce když tatínek připravoval šumavského kubu. A hned se vyrojily ty krásné vzpomínky na báječnou dovolenou.

Tak to vidíš kamaráde. Ani jsem tě nějak zvlášť ke svému životu nepotřebovala a přesto prožila nádherné období obklopena přáteli, vzájemným setkáváním se než uplynulo hezkých pár let a heslem dne se stalo " kdo není na netu nežije." Naše babičky se chodily vyzpovídat ke knězi, my chodíme na internet. Naše trápení či radost je třeba pořádně vykřičet do celého světa. Uleví se nám a zjistíme, že v tom alespoň nejsme sami. No vidíš kamaráde, ty jsi vlastně i psychoterapeaut. Doba jde dál, pokrok nezastavíš a možná i ty se jednou zařadíš mezi retro styl jako ten náš táborák, panák, švihadlo, skákací guma či dovolená s ROH. A jelikož spoustu adres poztrácela, nějakou dobu už s tvou pomocí se snažím obnovit svá stará dobrá přátelství. Není úžasné objevit na jednom ze tvých profilů svou dávnou kamarádku z dětských let ze 3 A s níž se naše cesty přestěhováním rozdělily. Z holčin jsou ženy, už ne sice mladé ale stále krásné co život berou takový jaký je, sportovně a s humorem. Duše zůstala stejná, jen ten obraz v zrcadle se trochu pozměnil.  Ale stále jsme to my. Čupr baby od táborových ohňů. A vo tom to je.

Autor: Vladislava Chourová | pondělí 8.7.2019 16:44 | karma článku: 10,82 | přečteno: 270x
  • Další články autora

Vladislava Chourová

Bydlím u své kočky.

Mnohý řekne jen kočka. Obyčejná svéhlavá kočka, která uzná za vhodné, kdy se má přijít pomazlit nebo si vůbec najít na svého páníčka čas. Moje kočičky však jsou vznešené, umazlené bytosti s velkým kočičím srdíčkem. Prostě dámy i

16.9.2023 v 19:38 | Karma: 19,56 | Přečteno: 401x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

MS v hokeji 2023.

Miluji hokej. Vlastně mě k němu přivedl můj tatínek. Zatímco on pln hrdosti celým svým srdcem fandil českému týmu, já jsem zase především v mladším věku fandila své zemi zaslíbené Kanadě, v níž jsem toužila žít. Jenže jak se říká,

16.5.2023 v 17:04 | Karma: 9,24 | Přečteno: 219x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Staří jako Metuzalém a upachtění jako Mojžíš aneb důchod in memoriam.

Metuzalém žil neuvěřitelných 969 let. Tak praví kniha Genesiis. Dle vědeckého bádání se však může jednat o písařskou či překladatelskou chybu a Metuzalém by se na tamní dobu dožil úctyhodného Bohem požehnaného věku 81 let, kdy

13.5.2023 v 15:28 | Karma: 15,27 | Přečteno: 458x | Diskuse| Politika

Vladislava Chourová

Darinka. Tam za duhovým mostem

Tolik let už uplynulo od doby, co jsem opustila říši lidí, svých milovaných a přešla přes duhový most. Je to přesně dvanáct let. A přesto si vše pamatuji úplně přesně. Jako by to bylo včera. Před lety si mě pořídila navzdory svým

16.4.2023 v 14:50 | Karma: 10,09 | Přečteno: 122x | Diskuse| Miniblogy

Vladislava Chourová

Myšpulka z trojské ZOO se loučí se svými přáteli. Ví, že navždy.

Dlouho jsem se neozvala, já vím. Přece jen už jsem kočičí babička a i když stále vitální, věk už se stále více hlásí o slovo a stejně tak,

23.2.2023 v 23:43 | Karma: 24,37 | Přečteno: 552x | Diskuse| Ostatní

Vladislava Chourová

Příliš mladí na důchod, příliš staří na práci.

Kdo by to před téměř pětatřiceti lety, kdy se na Václaváku zvonilo klíči ve jménu nové naděje tušil, že stávající ekonomika bude závislá na práci babiček a dědů. Prarodičů utvářející rodinu a pěstujících ve svých vnoučatech něhu,

19.2.2023 v 14:53 | Karma: 43,20 | Přečteno: 10341x | Diskuse| Politika

Vladislava Chourová

Je to děs a hrůza. To nedáme říkají jedni. Je to potřeba oponují druzí.

Důchodová reforma je takřka po třiceti letech zdá se na spadnutí. Zatímco se o ní pouze mluvilo, nikdo z politiků nenašel odvahu kopnout do onoho pomyslného kamene. A společnost rok od roku stále více stárla. A dnes po zvolení

31.1.2023 v 15:22 | Karma: 18,43 | Přečteno: 571x | Diskuse| Politika

Vladislava Chourová

Svět bez důchodců. Aneb nevážně vážně.

Dvacet let po té. Země koruny české zestárla. Lev ztratil svou pomyslnou sílu stejně tak jako národní měna. Zůstalo jen pár pamětníků, kteří po celoživotní a často i úmorné práci odešli na zasloužený odpočinek jakého si užívali

3.11.2022 v 18:06 | Karma: 27,65 | Přečteno: 915x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Růže která neuvadne.

Je to až neuvěřitelné, kolik uplynulo vody od tragické smrti nejsledovanější ženy světa princezny Diany. Je to již čtvrtstoletí, co tady s námi už není. Bylo tak těžké uvěřit té zprávě o smrti královny lidských srdcí. Princezny z

31.8.2022 v 23:37 | Karma: 6,30 | Přečteno: 160x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Už se mi nechce jít dál.

Právě v tento čas se mi vybavil jeden z textů písničky Hany Zagorové. Odešla čistá šlechetná duše. Hana Zagorová zesnula. Pamatuji se na svá školní léta ve vesnické malotřídce, kde se pro nás dospívající dívky právě Hanka

26.8.2022 v 22:31 | Karma: 24,66 | Přečteno: 717x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Váleční uprchlíci v Česku. Zkáza nebo naděje.

To co se stalo na Ukrajině se nikdy stát nemělo. Válka zkrátka do civilizované Evropy 21. století nepatří. Největším predátorem na světě není levhard, panter či jiné zvíře, ale člověk. Tvor, který se povýšil nad samotného Boha.

21.3.2022 v 18:03 | Karma: 13,45 | Přečteno: 498x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Stařec s prstem na spoušti.

Neznám Vladimíra Vladimíroviče Putina natolik, abych ho mohla dopodrobna rozebrat zrovna tak jako ukrajinského presidenta Volodyje Zelenského. Do jejich niter nevidí nikdo, pouze Bůh. Věkový průměr dožití v Rusku činí plus mínus

10.3.2022 v 18:04 | Karma: 14,64 | Přečteno: 412x | Diskuse| Politika

Vladislava Chourová

Dopis mamince.

Milá maminko. Blíží se magické datum 22.2.2022, které má přinést světu štěstí a také novou naději. Tak to prý vidí hvězdy a ty jak známo, nikdy nelžou. Já však kdesi hluboko uvnitř cítím smutek. V tento čas uplyne neuvěřitelných

8.2.2022 v 19:26 | Karma: 6,58 | Přečteno: 102x | Diskuse| Miniblogy

Vladislava Chourová

Dominika Gottová - Pro tebe.

Také jsem si nemohla nechat ujít skladbu od nejstarší dcery hudební legendy Karla Gotta Dominiky, kterou odrecitovala s propojením sladké francouzštiny Gabriela Grilloti. Tato skladba dá se říci vyzněla jako zpověď do nebe osudem

29.1.2022 v 19:08 | Karma: 17,82 | Přečteno: 607x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Česko hledá národního ptáka.

Cožpak o to, o různé ptáky by nouze nebyla. Buď se nám tady vznášejí holubičky nebo krouží pták ódeesák, který se právě usadil ve vládě. Ty poletující holubičky si dokážeme lehce představit. Takové vrkající hrdličky. A holub

26.1.2022 v 1:29 | Karma: 15,02 | Přečteno: 336x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Karel.

Na tento film jsem se do kina dostala až napotřetí. Vždy bylo vyprodáno do posledního místa. Po skončení dokumentu se z řad diváků ozval obrovský aplaus, pocta Mistrovi. Těsně před odchodem diváci povstali a mnozí sklonili

16.1.2022 v 14:24 | Karma: 24,34 | Přečteno: 658x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Území starých.

Poslední sčítání lidu potvrdilo jen to, před čím mocipáni světa zavírají či jen přivírají oči. Česká společnost zestárla a to docela rapidně. Nejvíce lidí v produktivním věku je čtyřicátníku a pětačtyřicátníků. O padesátnících a

13.1.2022 v 18:23 | Karma: 17,18 | Přečteno: 452x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Padesátníci. I my chceme pracovat, i my máme právo důstojně žít.

Milí zaměstnavatelé. Ano, vy, co tak horlivě roníte své krokodýlí slzy, kterak vám chybí schopní zaměstnanci a covid 19 vám stále nedovoluje dovézt tolik žádanou levnou pracovní sílu z východu. Nutně nás zaměstnance potřebujete.

3.11.2021 v 16:59 | Karma: 33,19 | Přečteno: 899x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Popelka zůstane v našich srdcích navždy vepsaná.

Té zprávě jsem nemohla uvěřit tak jako mnozí z nás. Nikdo tady nebudeme věčně a plamínek naší svíce jednoho dne pohasne. Někomu dřív, jinému později. Předplacené to tady nemá nikdo z nás a smrt se usmlouvat nedá. Je jí zcela fuk,

13.6.2021 v 18:21 | Karma: 0 | Přečteno: 74x | Diskuse| Miniblogy

Vladislava Chourová

To mám vzít polonahou holku před Parlament?!!

Jsem zkrátka malé pivo. Co nadělám. Ale někdy, zvláště nyní v té prapodivné době v jaké už rok a nějaký ten pátek žijeme to může mít i své výhody. Už jsem potřebovala nové legíny na zaběhání si v přírodě a na kolo. Sluníčko zve

4.5.2021 v 14:46 | Karma: 23,57 | Přečteno: 477x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 104
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1128x
Kdo vůbec jsem. Prostě obyčejně neobyčejná ženská. Aktivně sportuji, miluji zvířata, přírodu, ráda se podívám na hezký film či přečtu hezkou knížku. Věřím v anděly strážné kteří u mě mají často pohotovost, boží mlýny a lásku, krásnou, čistou a upřímnou která může mít klidně čtyři nožičky a po celý rok nosit kožíšek.

Seznam rubrik