Retro vzpomínky. 17.listopad 1989. Část 1.
nové zaměstnání a spoustu nových přátel s nimiž jsem se vrhla do víru velkoměsta. Cítila jsem se tak šťastná. Plat prodavačky jsem vyměnila za plat řidičky, který byl trojnásobný a já jsem se poprvé v životě mohla obléknout v Kotvě. Mzdy tehdy byly a nebyly rovnostářské a profese prodavačky byla placená mizerně takže pokud jsme neměly šikovnou maminku či babičku na šití, kupovaly jsme si my mladé dívky časopis Burda kde jsme nacházely spoustu inspirativních nápadů, jak si spíchnout pár moderních kousků. Snad všechny holky jsme tenkrát milovaly zpěvačku Hanku Zagorovou, která se pro nás zároveň stala módní ikonou. Ty movitější si nakupovaly značkové oblečení v Tuzexu za bony či jezdívaly právě do Kotvy. Později jsem si nejvíce s kamarádkami oblíbila Bílou Labuť a Máj. A když jsem jednou vyrazila do Českých Budějovic kde jsem objevila skoro stejnou blůzku jakou nosívala Zagorka, musela jsem ji mít. Skoro všechny holky mi jí tenkrát záviděly. Nakonec jsem halenku směnila s fanynkou Zagorové na jednom koncertě za parfém dovezený z Francie.
Jednoho listopadového dne jsem onemocněla hnisavou angínou. Snad tomu tak chtěl osud, neboť vedoucí pracoviště mi nabídl přihlášku do KSČ, kterou jsem neměla v úmyslu podepsat. Netoužila jsem se nikde stranicky angažovat. Spíše jsem si toužila život užívat plnými doušky asi jako každý mladý člověk. Jezdit do přírody, k babičce na venkov, na dovolenou na Šumavu a pařit s kamarády na diskotéce. A tak jsem byla pevně rozhodnuta, že své zaměstnání opustím a půjdu třeba do fabriky, kde budu mít klid. Než jsem se stala řidičkou, pracovala jsem krátce jako administrativní pracovník a vstup do KSČ byl takřka povinný pro mladou ženu pocházející z rodiny kulaka a ještě ke všemu rozvrácené. To nějak zkrátka nezapadalo do socialistického soužití. A také jsem neměla maturitu, což by až tak nevadilo kdyby...Na rozmyšlenou jsem dostala týden. Dostala jsem tenkrát horečky čtyřicítky a blouznila jsem ze spaní. Pamatuji si, že za mnou na ubytovnu kde jsem přechodně žila přijel vyděšený tatínek s tím, že je asi válka, na ulici se střílí do studentů a jsou i nějací mrtví. Nevěřícně jsem na něho valila oči s tím, že tady u nás v Československu určitě ne a už vůbec ne v Praze. Na pokoji jsem neměla ani televizi ani rádio, moje spolubydlící odjela na dovolenou k rodičům na Moravu a tak jsem zůstala odtržena od veškerého dění. Tatínka jsem uklidnila, že se asi v rádiu spletli a ta zpráva nebyla odtud ale třeba z Ameriky nebo Anglie. Tam se pořád něco děje. Anebo se zase s někým servali fanoušci Baníku. Tatínkova slova jsem pustila z hlavy a po jeho odchodu jsem opět usnula s myšlenkami na babičku až ji zase uvidím a ona napeče pekáč tvarohových buchet které tolik miluji. Asi po týdnu kdy jsem šla na kontrolu ke své závodní lékařce jsem se najednou ocitla jako Alenka v říši divů.
Všude kolem jsem potkávala lidi s národními vlajkami a těch nadpisů a sloganů snad ještě nikdy neviděla. Na jednom stálo např. "podívej se Gusto, jak je tady husto, lepší kozel v zahradě, než-li Jakeš na Hradě, Havel na Hrad...," kdo je asi ten pán, kterého vzývají marně jsem si snažila vybavit. Lidé se objímali, byli na sebe milí, usmívali se, když nastoupila do tramvaje stará babička, hned vyskočilo nejméně pět lidí ze svých sedadel aby ji pustili sednout. Zvláštní, pozitivní hřejivá atmosféra z níž jsem byla poněkud vyjukaná. Na středisku jsem se optala své ošetřující lékařky co se vlastně stalo a zda jsem se nepropadla do nějakého jiného století jako ten pan Brouček z povinné školní četby. A ona mi všechno vyprávěla od samého počátku. Hned jsem se nechala uschopnit. za pár dní jsem nastoupila na své vysněné pracoviště řidičky, od kolegů jsem vyfasovala trikolóru a namísto na diskotéku jsme šli na zaplněné Václavské náměstí. Chození na Václavák se pro mě stalo jakýmsi svátkem. Nasávala jsem tu hřejivou atmosféru vycházející ze samého nitra lidských srdcí. Ač tak úplně jsem netušila oč vlastně kráčí, líbilo se mi tam a na ubytovnu jsem se vracívala velmi pozdě a dojatá. Kolik známých osobností jsem měla možnost jen poznat. Spatřit Karla Gotta, Hanu Zagorovou, Martu Kubišovou kterou jsem sice neznala ale její Modlitba pro Martu mě dojala k slzám, i toho pána Václava Havla, kterého lidé chtěli mít za svého presidenta a spoustu dalších známých i neznámých tváří. Lidé zpívali národní hymnu, zvonili klíči a především věřili v příchod lepších časů. V tento čas byla svoboda nade vše." A víra tvá ztracená se k tobě lide navrátí, ó lide navrátí ".
Vladislava Chourová
Bydlím u své kočky.
Mnohý řekne jen kočka. Obyčejná svéhlavá kočka, která uzná za vhodné, kdy se má přijít pomazlit nebo si vůbec najít na svého páníčka čas. Moje kočičky však jsou vznešené, umazlené bytosti s velkým kočičím srdíčkem. Prostě dámy i
Vladislava Chourová
MS v hokeji 2023.
Miluji hokej. Vlastně mě k němu přivedl můj tatínek. Zatímco on pln hrdosti celým svým srdcem fandil českému týmu, já jsem zase především v mladším věku fandila své zemi zaslíbené Kanadě, v níž jsem toužila žít. Jenže jak se říká,
Vladislava Chourová
Staří jako Metuzalém a upachtění jako Mojžíš aneb důchod in memoriam.
Metuzalém žil neuvěřitelných 969 let. Tak praví kniha Genesiis. Dle vědeckého bádání se však může jednat o písařskou či překladatelskou chybu a Metuzalém by se na tamní dobu dožil úctyhodného Bohem požehnaného věku 81 let, kdy
Vladislava Chourová
Darinka. Tam za duhovým mostem
Tolik let už uplynulo od doby, co jsem opustila říši lidí, svých milovaných a přešla přes duhový most. Je to přesně dvanáct let. A přesto si vše pamatuji úplně přesně. Jako by to bylo včera. Před lety si mě pořídila navzdory svým
Vladislava Chourová
Myšpulka z trojské ZOO se loučí se svými přáteli. Ví, že navždy.
Dlouho jsem se neozvala, já vím. Přece jen už jsem kočičí babička a i když stále vitální, věk už se stále více hlásí o slovo a stejně tak,
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Herečky ze Zlaté labutě vydražily rekvizity ze seriálu pro děti z dětských domovů
Seriál Zlatá labuť se blíží do finále, a proto TV Nova uspořádala v sobotu charitativní akci v Art...
Británie uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, oznámil premiér
Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, uvedl v úterý britský premiér Rishi Sunak...
Hrozí nový Černobyl. Centrum Střední Asie mohou zamořit radioaktivní kaly
Nestabilní odkaliště vzniklá v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí...
Policie pátrá po dezinformátorovi Zítkovi. Nedorazil k soudu
Policie pátrá po dezinformátorovi Pavlu Zítkovi. V úterý odpoledne o tom informovala na svém webu....
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 104
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1128x