Z kola jsem upadla na koleno, ne na hlavu milí američtí armádní vysloužilci.

Se seznamkami se najednou roztrhl pytel. Jakoby ve světě a zvláště v Americe došly ženy. Nejen ty mladé, krásné, dlouhonohé prsaté blondýny se šťavnatými rty připomínajícími kačera Donalda

o kterých muži tajně sní aby se nakonec oženili s úplně obyčejnou tmavovláskou. Ale všechny. Mladé, staré, blonďaté, černovlasé, zrzavé, bílé, černé, hubené i ty trochu při těle. V jeden čas nebylo dne, aby nejen mě nepřistála na facebookovém profilu žádost o přátelství s americkým vdovcem, vojákem či vysloužilcem z Afghánistánu. Pak chvilku klid a nyní před vánocemi opět chodí žádosti a to dokonce s nabídkami seznámení, setkání či dokonce sňatku s ovdovělými vdovci a vojenskými veteráni kterým je v tento čas moc smutno a hledají spřízněnou duši pro zbytek života. A já jsem právě jejich typ, žena, které by snesli modré z nebe a s níž by byli doopravdy šťastní. Čich mají tedy fakt dobrý a odhad také když mě dokáží pojmout jako nevěstu na takovou vzdálenost aniž o mě cokoliv vědí a vědět nikdy nebudou. Nu nevím, čím asi tak já obyčejná ženská mohu být zajímavá pro nějakého předdůchodce ze zámoří, tím více, že ani anglicky příliš neumím. Spíše to asi bude tím, že takovýto " vejkuk" všemi mastmi mazaný hledá spíše sponzorku či chodící banku. To ale šlápl pěkně vedle a asi by se hodně divil vojáček. Český sen bych mu zkrátka jako nebohá osamělka, rozvedená chudinka či možná zazobaná vdova jak mě zřejmě a nejen mě  vidí, ale na americké poměry chudá jako kostelní myš horko těžko splnila. A to by ze mě chtěl vymámit i ten nejposlednější zlaťáček, který občas musím dvakrát obrátit protože průměrný ani pohádkový plat si ke mě cestu ještě nenašel. Zatím. Nestyda jeden chtěl by ulovit českou rybičku na americkou udičku jako spousty žen jenž na rozdíl ode mě nějaký ten nadutý měšec vlastnily a pak zaplakaly nejen nad výdělkem, ale především svou naivitou a bezmeznou důvěrou. Svůj den s velkým D nejenže nezažily, ale ještě pěkně zchudly. Své penízky které potřeboval tu pro své vážně nemocné dítě, maminku umírající na rakovinu, letenku, ale firma mu nějak zablokovala účet než dostane tučné odstupné, nejméně zlatého dolarového padáka. A pak už bude jen dobře a on svou novou manželku zajistí až do smrti. Spíš to ale asi mělo být naopak. To by bohdá nebylo aby se česká sebevědomá žena, podnikatelka, manažerka, učitelka, uklízečka nepostarala o nějakého amerického zkrachovalce či spíše vyčuránka co si buduje svůj americký sen na vdavekchtivých Češkách, naivkách či prostě jen ženách, které celý život provází jen smůla nebo si to alespoň myslí, princ na bílém koni ani José Armando nepřijel a romantická láska či jen prostě láska se jim vyhýbá obloukem.

A právě na takové čekají tito američtí Jackové, Lewisové, Donaldi a bůhví jací ještě super hrdinové. Když nám kdysi a zas tak dlouho to není učitel na hodině psychologie vyprávěl o miliónech pro něž se tyto důvěřivé ženy zadlužily či dokonce kradly aby své americké nápadníky ze sociálních sítí potěšily a pomohly jim, protočily se nám panenky. Já bych na takového gentlmana rovnou vzala vidle jako ta Anna Urbanová ze seriálu Vlak dětství a naděje a hezky makej nebo běž odkud si přišel. Seznámení se s takovýmto šamstrem by byla totální kapitální békovina. A pak, šmejdi se skrývají pod různými maskami, ať už se jedná o sňatkové podvodníky, podomní či zájezdové prodejce různých šuntů takřka za pakatel či ovdovělé americké vojenské veterány. Nejsem už mladá ani blbá a tak můj "milej zlatej americkej generále Hekelewis53qmail.com " máš poněkud smolíka jako všichni tobě podobní. Good bye.