Vánoční socka v lepším Česku.

Milý Ježíšku, ne Santa Klausi s nadutým panděrem které mít nemohu a také takový měch nechci s sebou vláčet. To bych se jen pěkně zapotila a přidělala lékařům zbytečnou práci se svou maličkostí. Ale strach mít nemusím, žiji sice 

v lepším Česku, ale mnozí politici a taktéž zaměstnavatelé se ráčí moc dobře postarat, abych takovéto nevzhledné panděro nenosila až na jistou výjimku jíž jsme my ženy do určitého věku požehnány. Sděluji ti to co už zřejmě víš, ale stejně si to už nejméně po sto padesáté vyslechneš a to nejen ode mě. Jsi přece zázračné děťátko, co v jeden čas obejme celou planetu a v jeden čas obdaruje všechny děti. Nebo skoro všechny. Narodil jsi se v prosté jeskyni jako ten nejchudší z nejchudších aby jsi se stal tím nejmocnějším z mocných co zvláště nyní o vánocích činí zázraky. Někdy to ale vypadá, jakoby jsi už neměl dost sil doletět či se obtěžkaný dárky zastavit i u těch nejprostších obydlích. A právě zde jsi nejvíce vítán a očekáván. Přiznávám se ti Ježíšku dobrovolně a bez mučení. Jsem socka a právě ty by jsi mi měl nejvíce rozumět. Tak jsem viděna mediánem, i když ani toho se svým platem nedosahuji. Asi si říkáš peníze, co s nimi, ty člověka jen kazí, ale bez nich si tě přece nekoupím. No není to tak. Nepobírám důstojnou mzdu 31 000 Kč hrubého, i když v čistém by byla mnohem lepší. A to i proto, že bych si mohla uspořit slušnou částku na důchod a pak mít důstojný důchod a ne chodit ve stáří o žebrácké holi, ačkoliv jsem celý život pracovala a platila daně. A také bych se alespoň o vánocích mohla cítit jako královna co nekupuje zboží jen očima. A také tě milý Ježíšku mohla přinést svým přátelům zabaleného v lepším pozlátku. Jsi přece dítě radosti a veselí, ne smutku. A také bohatství. Vnitřního i toho vnějšího. A pak milý Ježíšku ať si myslíš co chceš, je přece mnohem lepší být zdravý a bohatý než chudý, starý, nemocný a bezmocný. Určitě se mnou budeš souhlasit když už jsou ty vánoce.

Jedno si k dobru u tebe připisuji. Jsem eko, alespoň pro jedny a přírodu. A socka pro druhé jak se to vezme. Do práce chodím pěšky, hodně jezdím na kole a používám MHD nebo vlak. Ač pracuji v cestovním ruchu, znamenám cosi méně než kolegyňka na stejné pozici v Praze, alespoň co se platového ohodnocení týká. O Německu, Rakousku či Španělsku se raději ani nezmiňuji, to už by mě patrně zavřeli do místní ZOO jako podivný exponát. Možná už bych v očích tamních domorodců klesla až kamsi na úroveň hmyzu. A to ještě obtížného, který by místním obyvatelům tak rád fušoval do řemesla. Brát polovinu průměrné mzdy či dokonce tu minimální už samo o sobě degraduje důstojnost člověka 21. století co není příslušníkem nějakého kmene honolulu v pralesní džungli co si vystačí s lesními kořínky, ale civilizované společnosti. A máme-li se skutečně všichni tak dobře jak je nám prezentováno, tím více, když nejsme líní ráno vstát a jít do práce. Kdo má tedy mou mzdu či její část. Ceněna by měla být každá práce. Paní co uklízí vytváří hezké a čisté prostředí a snad nikdo nechce být zavalený smradlavými odpadky a brodit se špínou na chodbách honosných budov. A třeba uklízí jen proto, že nebýt neustále prodlužována hranice odchodu do důchodu, věnovala by se raději vnoučátkům a maminka nemusela pobývat další a další rok na mateřské či sociální podpoře, protože děti nemá kdo hlídat. Uvařit dětem ve škole také někdo musí, vyčistit odpad, vykopat a opravit plynové potrubí aniž by budova vylétla do vzduchu, položit asfalt na silnici, nakrmit a přebalit starého člověka, vzdělat děti či provést návštěvníky památkami z nichž  dýchá historie našich předků. No mnozí by se možná nad stavem dnešní společnosti obraceli v hrobě. Nic jsi jako neslyšel, to byl jen větříček.

V mnohých muslimských zemích žena nedosahuje úrovně muže. Znamená méně než třeba velbloud či dokonce špinavý pes. No a tady je pohledem stále patriarchální společnosti alespoň co se platu týká možná na stejné úrovni jako ten pes. Sice krásný mazlíček, ale více vydělávat má přece jen hlava rodiny. Jenže co když někde ta hlava rodiny zrovna chybí jako teď právě u mě a složenky a nájem se neptají, zda plátce nosí sukni nebo kalhoty, chtějí a musí se hlavně zaplatit. Všechno mi seberou, potvory nenažraný. I ten sen o hezkých vánocích a hlavně o tobě milý Ježíšku. Exekutora vůbec nezajímá zda dlužník nosí sukni či kalhoty, ten chce akorát svůj podíl a ať si sukně nebo kalhoty bydlí třeba na ulici. Dělá přece jen svou práci tak jako každý kdo ji dělat chce. Jen ne každý dostává takový plat, aby se jeho obydlí tento šedý pán vyhnul velkým obloukem. Stačí zůstat sám, nemít zkrátka tu hlavu rodiny či onemocnět s tímto nedůstojným platem a malér je hned na světě. Ti co si na tebe půjčují jsou už jiná kapitola. Žijeme v lepším Česku a přesto se zde vytvářejí jakési kasty. Čím dále od Prahy a větších měst, poklesne i střední třída jakýsi základ státu na úroveň socek odkázaných na různé dávky přestože pracují. Taková Tereza Pergnerová z pořadu Mise nový domov by mohla vyprávět. Anebo jsi to právě ty, co těm lidem posíláš pozemského anděla který jim navrací důstojný život. Kolik jen těch andělíčků musíš kolem sebe mít a to nejen těch vánočních. Co takový Vilo z pořadu Modré z neba. Kolika lidem jen pomohl. To musí být vtělený anděl nebes.Tak mi pověz milý Ježíšku, jsi přece vševědoucí. Mám spoustu přátel napříč republikou a nikdo z nich oněch důstojných 31 000 Kč za něž se dá slušně vyžít na své výplatní pásce neviděl. Anebo tomu mám rozumět tak, že jeden sní celou kozu či spíše pořádného býka ale najedli se oba stejně. Ono v této zemi neomezených možností, v našem lepším Česku je i nemožné možné tak jako v té pohádce, kde hostinský nabídl pocestnému tulákovi jitrnici jakou svět neviděl. No a tak je to asi i s tím průměrným platem. Tak ti tedy nevím milý Ježíšku zda opravdu žiji v tom lepším Česku jak hlásá jeden známý předvolební, volební i povolební slogan či líp už bylo. Asi jak pro koho. Ceny raketově stoupají a to téměř všeho zatímco platy v mnohých regionech ustrnuly na nějakých 15 000 - 17 000 hrubého. 

Průměrný důchod má být 15 000 Kč, minimální mzda 14 600 Kč. Nu, teď vlastně ani nevím, kdo bude trpět tou skutečnou bídou. Zda ti důchodci, či ti, jimž se minimální mzda ještě zdaní a musí živit rodinu či zůstali sami nebo mají krátce před důchodem. Nula od nuly pojde, takže hurá pro sociální dávky a příspěvek na bydlení a jsme tam kde jsme byli. V řiti. A není pořád jen lepší ty lidi lépe zaplatit, když už teda žijeme v tom lepším Česku. Tím, že se pak všichni nahrnou za lepším platem do Prahy způsobí jen kolaps na dálnici a za chvilku budeme mít ranní zácpu až do Berouna. A menší města se stanou jen noclehárnami či se zcela vylidní. Zůstanou jen ti staří které nebude z čeho zaplatit protože peníze zůstanou v bohaté Praze. Ona je tím lepším Českem asi jen Praha, střed všeho dění. Možná ještě Brno, Plzeň, České Budějovice. Jinak sever Čech bída, svrab a neštovice. A nyní milý Ježíšku jest-li se alespoň tak trochu znáš z peklem, něco pro tebe mám. Při návrhu zvýšení minimální mzdy řvala nejvíce opozice jako tlupa opic ze ZOO, a to se těch zvířatům omlouvám. A mezitím si sami zvedli už tak královské platy pomalu o celou onu směšnou částku minimální mzdy či průměrného důchodu. Zrovna tak obnovení nemocenské, která se moci pánům proplácí celá. A tak mi po pravdě řekni Ježíšku. Je toto důstojné člověčenství. Ty jsi dítě zázraků a tak tě o těchto vánocích prosím o jediné. Zajdi s hezkými dárečky především k nám sockám co pobíráme tu nedůstojnou mzdu. A také k opuštěným dětem a zvířátkům, dědům a babičkám. I když jak sám víš o penězích to není ale bez nich to také nejde jak uvedl florista Ivan Šablatúra na svém instagramu ivan sablatura@michalechal my se bavíme na večírku a chudoba u pc na fotkách. Myslím ze vsetko v poriadku. Myslel tím patrně vánoční veselici s Monikou Babišovou. Milion chvilek z ala republica Bananas se pro změnu zase baví na Václaváku s transparenty  na odvolání její drahé polovičky no a já zase tančím kolem plechu plného vánočního cukroví. Ne nadarmo se říká ve víně je pravda a tu nám právě naše vrchnost poodhalila. Prostě  a jasně v tom nejsem sama. Nejméně polovina národa jsou očima různých pseudocelebrit i mocných všemocných nemocných politiků socky. A hned si mohu dát novoroční předsevzetí. Nevolit. Stejně jim na mé maličkosti pramálo záleží tak co. Jsem jen hlas nic víc. To tě teda lituji milý Ježíšku, asi se uběháš. Vždyť ti to stále opakuji, peníze jsou zkrátka až na prvním místě. To koukáš co a já taky. Pamatuj, že hned v novém roce začnou řvát ty nenažrané složenky a to ještě s větším hladem, protože nám ti všemocní mocní nemocní v tom našem lepším Česku zase všechno zdražili. Anebo alespoň naděl ty chybějící hlavy rodiny tam kde nejsou. Ony se ty nenažrané složenky ve dvou přece jen lépe krmí.

A ten největší dar zdraví dej nám všem

srdce naplněná láskou světu naděl

a především už nám osude mocný nikoho 

z blízkých našich neber.