Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kurňa šopa a zase o rok starší.

Už stojí za dveřmi a zlehka načumuje do mého domova nebo spíš do mě samé. To se mu to natřásá v bělostné košilce bez sebemenších čmouh, čmar a každodenní zašedlosti. Je tak čistý, tajemný a voňavý jako malé miminko, anebo taky 

pěkně smradlavý jako čert. Jenže to jaký právě bude ví možná právě jen ten čert. No, bude takový, jaký si ho sami či s přičiněním druhých uděláme. Jaké si to uděláš takové to máš zpívá se v jedné známé písničce. A také karma je prý zdarma a tak mě možná zase bude honit celý příští rok až ze mě ty vánoční kila vytřese. Silvestr od jisté doby neslavím. Je to den jako každý jiný jen o něco bláznivější. Něco končí a něco začíná, odchází staré, rodí se nové, normální koloběh života. Co z toho budu mít že se zlinýruju jak zákon káže a druhý den na mě ze zrcadla hledí, tedy pokud se k němu vůbec dovleču nějaká odulá cizí osoba s mini očkama skrytýma převislou kůží horních víček lemovanými nevábnými pytli pod nimi, mdlou pletí a svraštělou tváří. Bože, to jsem přece já. Staroba mi kouká z očí a možná i duše. No fůj to. Jsem zase o rok starší a každý ten rok je už přece jen znát, co rok, už jedna probdělá noc. Z rozvášněné mladice se přes noc stane mrzutá babice. A já se marně ptám kdo že to?! Silvestrovské oslavy mě už zkrátka neberou, alespoň ne tak jako kdysi. Před takovými dvaceti lety jsem se o Silvestru mohla najít kdekoliv jinde než ne doma. S přáteli jsme chodívali slavit na rozjařený Václavák nebo se sešli u někoho v bytě a tam to pěkně rozparádili. Jen druhý den jsem marně pátrala po té cestičce k domovu, kudy se to jen line. A pak klidně v nadýchaných peřinách s prachovým peřím od babičky jsem prospala celý den jako Šípková Růženka. A probudila jsem se do krásy, až na ten vinný opar nade mnou. Takový Silvestr stál fakt za to. Svět byl tak nějak veselejší, pestrobarevnější, sladší a hezčí. No asi to bylo spíše tím vínem a hlavně, byla jsem mladší, život před sebou a rok sem rok tam nehrál žádnou roli.

Teď jakoby přicházel úplně jiný Silvest, takový nějaký vyčpělý s mrtvolným zápachem. Odcházející rok tak nějak nestál za nic. Přinesl více smutku než veselí. Nový rok jsem pokaždé vítala s radostí, aby mi hned na to někoho blízkého sebral nebo mě nakopal do zadku. Kolikrát jen mi nafackoval ten přicházející pán ve sněhobílé košilce s andělskou tváří. A jen se trošku rozkouká, vyleze z něho ten proradný pekelník. Předsevzetí už si také skoro žádná nedávám. Buď se povede nebo ne. A zhubnu třeba v dubnu. Na jaře se přece jen kila shazují mnohem lépe než v zimě a v zimním kabátě je beztak stejně nikdo nevidí. A i kdyby, kdo jimi po vánocích není obtěžkán, že. Kdyby mi tak namísto těch vánočních kil byla nadělena moudrost tak jako králi Šalamounovi když už budu o ten rok starší. To by si ani ten čertík nedovolil tolik vyskakovat. No těšit se netěšit, hlavně nehřešit jak říkávala má babička. Ale copak to jde, když mi tak chutná čokoláda, občas někoho s kamarádkou zdrbnu a takřka celé vánoce jsem řídila z gauče celou zeměkouli. Po těch pár sklenkách červeného jsem byla přece jen ta nejchytřejší a ze všech nejkrásnější hvězda nejjasnější. A oslovovat by mě rovnou mohli Vaše přežranosti. Neprožívala jsem sice vánoce v zajetí nezřízeného obžérství, jen jsem prostě navařila jako pro celou armádu a tím jak je člověk sám buď do sebe všechno nacpe anebo to vyhodí. A to by byl hřích. Odjet někam k moři by bylo asi to nejlepší, ale toho oslíčka z něhož padají zlaťáky mi Ježíšek zase nenadělil. No ještě že to nebyl ubrousek prostíráček, to už bych rovnou připomínala nejspíše sud obtočený pavučinami. Silvestra nějak zvlášť bujaře neoslavím, jen tak klasicky u televize jen se svými kočičkami tak jako ostatně celé vánoce. Jen si namísto všech těch opakujících se hudebních ometaček pustím nějaký hezký film. Tatínek většinou Silvestra prospal a byly i časy, kdy jsem si o půlnoci díky angíně připíjela kumbuchou. Mám tady nevinné tvorečky, maličké koťátko které musím před tou silvestrovskou bujarostí především ochránit. Snad to holky dají.

Ale třeba ten záhadný Nový rok změní celý můj osud. Je zvláštní, dvojkový. A ty dvě dvojky dávají čtyřku a ta když se vydělí zase vychází dvojka. Dva jsou přece víc než jeden. Dvojka připomíná labuť a labutí láska je věrná až do smrti. Třeba už příští vánoce nebudu říkat já ale my. Nebudu se tolik cpát a o Silvestru si půjdu někam zapařit. Sice se už nevyspím do krásy, ale do nové naděje. O vánocích jsem se znovu ráda podívala na Nekonečný příběh. Říká se, že náš osud tvoří již sama myšlenka a to ještě dřív než ji vypustíme ven. Když umírala říše fantasie, musel Bastien dát její vládkyni nové jméno. A i já dávám onomu záhadnému pánovi ve sněhobílém plášti nové jméno. Láska, ať nás provází po celý rok. A také zdraví, které si nekoupíme ani za ty zlaťáky z oslíčka a ani nesměníme za ubrousek prostíráček. Je to ten nejvzácnější dar jaký nám vůbec mohl být dán. A pak štěstí, to maličké vrtkavé neposedné štěstíčko které jsme možná už měli téměř na dosah a nechali ho uletět. A já si ještě prosím o jeden dar, když už jsem tedy o ten rok starší. Dar moudrosti bez níž by možná ani král Šalamoun nebyl králem. Vše ostatní už se dá koupit, podplatit, uplatit anebo dokonce ukrást. Pravé,vzácné a hodnotné dary dané nám shůry však ne.

Tak ať ten Nový rok 2020 stojí za to.

Autor: Vladislava Chourová | neděle 29.12.2019 11:57 | karma článku: 10,55 | přečteno: 222x
  • Další články autora

Vladislava Chourová

Bydlím u své kočky.

Mnohý řekne jen kočka. Obyčejná svéhlavá kočka, která uzná za vhodné, kdy se má přijít pomazlit nebo si vůbec najít na svého páníčka čas. Moje kočičky však jsou vznešené, umazlené bytosti s velkým kočičím srdíčkem. Prostě dámy i

16.9.2023 v 19:38 | Karma: 19,56 | Přečteno: 401x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

MS v hokeji 2023.

Miluji hokej. Vlastně mě k němu přivedl můj tatínek. Zatímco on pln hrdosti celým svým srdcem fandil českému týmu, já jsem zase především v mladším věku fandila své zemi zaslíbené Kanadě, v níž jsem toužila žít. Jenže jak se říká,

16.5.2023 v 17:04 | Karma: 9,24 | Přečteno: 219x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Staří jako Metuzalém a upachtění jako Mojžíš aneb důchod in memoriam.

Metuzalém žil neuvěřitelných 969 let. Tak praví kniha Genesiis. Dle vědeckého bádání se však může jednat o písařskou či překladatelskou chybu a Metuzalém by se na tamní dobu dožil úctyhodného Bohem požehnaného věku 81 let, kdy

13.5.2023 v 15:28 | Karma: 15,27 | Přečteno: 458x | Diskuse| Politika

Vladislava Chourová

Darinka. Tam za duhovým mostem

Tolik let už uplynulo od doby, co jsem opustila říši lidí, svých milovaných a přešla přes duhový most. Je to přesně dvanáct let. A přesto si vše pamatuji úplně přesně. Jako by to bylo včera. Před lety si mě pořídila navzdory svým

16.4.2023 v 14:50 | Karma: 10,09 | Přečteno: 122x | Diskuse| Miniblogy

Vladislava Chourová

Myšpulka z trojské ZOO se loučí se svými přáteli. Ví, že navždy.

Dlouho jsem se neozvala, já vím. Přece jen už jsem kočičí babička a i když stále vitální, věk už se stále více hlásí o slovo a stejně tak,

23.2.2023 v 23:43 | Karma: 24,37 | Přečteno: 552x | Diskuse| Ostatní

Vladislava Chourová

Příliš mladí na důchod, příliš staří na práci.

Kdo by to před téměř pětatřiceti lety, kdy se na Václaváku zvonilo klíči ve jménu nové naděje tušil, že stávající ekonomika bude závislá na práci babiček a dědů. Prarodičů utvářející rodinu a pěstujících ve svých vnoučatech něhu,

19.2.2023 v 14:53 | Karma: 43,20 | Přečteno: 10341x | Diskuse| Politika

Vladislava Chourová

Je to děs a hrůza. To nedáme říkají jedni. Je to potřeba oponují druzí.

Důchodová reforma je takřka po třiceti letech zdá se na spadnutí. Zatímco se o ní pouze mluvilo, nikdo z politiků nenašel odvahu kopnout do onoho pomyslného kamene. A společnost rok od roku stále více stárla. A dnes po zvolení

31.1.2023 v 15:22 | Karma: 18,43 | Přečteno: 571x | Diskuse| Politika

Vladislava Chourová

Svět bez důchodců. Aneb nevážně vážně.

Dvacet let po té. Země koruny české zestárla. Lev ztratil svou pomyslnou sílu stejně tak jako národní měna. Zůstalo jen pár pamětníků, kteří po celoživotní a často i úmorné práci odešli na zasloužený odpočinek jakého si užívali

3.11.2022 v 18:06 | Karma: 27,65 | Přečteno: 915x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Růže která neuvadne.

Je to až neuvěřitelné, kolik uplynulo vody od tragické smrti nejsledovanější ženy světa princezny Diany. Je to již čtvrtstoletí, co tady s námi už není. Bylo tak těžké uvěřit té zprávě o smrti královny lidských srdcí. Princezny z

31.8.2022 v 23:37 | Karma: 6,30 | Přečteno: 160x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Už se mi nechce jít dál.

Právě v tento čas se mi vybavil jeden z textů písničky Hany Zagorové. Odešla čistá šlechetná duše. Hana Zagorová zesnula. Pamatuji se na svá školní léta ve vesnické malotřídce, kde se pro nás dospívající dívky právě Hanka

26.8.2022 v 22:31 | Karma: 24,66 | Přečteno: 717x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Váleční uprchlíci v Česku. Zkáza nebo naděje.

To co se stalo na Ukrajině se nikdy stát nemělo. Válka zkrátka do civilizované Evropy 21. století nepatří. Největším predátorem na světě není levhard, panter či jiné zvíře, ale člověk. Tvor, který se povýšil nad samotného Boha.

21.3.2022 v 18:03 | Karma: 13,45 | Přečteno: 498x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Stařec s prstem na spoušti.

Neznám Vladimíra Vladimíroviče Putina natolik, abych ho mohla dopodrobna rozebrat zrovna tak jako ukrajinského presidenta Volodyje Zelenského. Do jejich niter nevidí nikdo, pouze Bůh. Věkový průměr dožití v Rusku činí plus mínus

10.3.2022 v 18:04 | Karma: 14,64 | Přečteno: 412x | Diskuse| Politika

Vladislava Chourová

Dopis mamince.

Milá maminko. Blíží se magické datum 22.2.2022, které má přinést světu štěstí a také novou naději. Tak to prý vidí hvězdy a ty jak známo, nikdy nelžou. Já však kdesi hluboko uvnitř cítím smutek. V tento čas uplyne neuvěřitelných

8.2.2022 v 19:26 | Karma: 6,58 | Přečteno: 102x | Diskuse| Miniblogy

Vladislava Chourová

Dominika Gottová - Pro tebe.

Také jsem si nemohla nechat ujít skladbu od nejstarší dcery hudební legendy Karla Gotta Dominiky, kterou odrecitovala s propojením sladké francouzštiny Gabriela Grilloti. Tato skladba dá se říci vyzněla jako zpověď do nebe osudem

29.1.2022 v 19:08 | Karma: 17,82 | Přečteno: 607x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Česko hledá národního ptáka.

Cožpak o to, o různé ptáky by nouze nebyla. Buď se nám tady vznášejí holubičky nebo krouží pták ódeesák, který se právě usadil ve vládě. Ty poletující holubičky si dokážeme lehce představit. Takové vrkající hrdličky. A holub

26.1.2022 v 1:29 | Karma: 15,02 | Přečteno: 336x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Karel.

Na tento film jsem se do kina dostala až napotřetí. Vždy bylo vyprodáno do posledního místa. Po skončení dokumentu se z řad diváků ozval obrovský aplaus, pocta Mistrovi. Těsně před odchodem diváci povstali a mnozí sklonili

16.1.2022 v 14:24 | Karma: 24,34 | Přečteno: 658x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Území starých.

Poslední sčítání lidu potvrdilo jen to, před čím mocipáni světa zavírají či jen přivírají oči. Česká společnost zestárla a to docela rapidně. Nejvíce lidí v produktivním věku je čtyřicátníku a pětačtyřicátníků. O padesátnících a

13.1.2022 v 18:23 | Karma: 17,18 | Přečteno: 452x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Padesátníci. I my chceme pracovat, i my máme právo důstojně žít.

Milí zaměstnavatelé. Ano, vy, co tak horlivě roníte své krokodýlí slzy, kterak vám chybí schopní zaměstnanci a covid 19 vám stále nedovoluje dovézt tolik žádanou levnou pracovní sílu z východu. Nutně nás zaměstnance potřebujete.

3.11.2021 v 16:59 | Karma: 33,19 | Přečteno: 899x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Popelka zůstane v našich srdcích navždy vepsaná.

Té zprávě jsem nemohla uvěřit tak jako mnozí z nás. Nikdo tady nebudeme věčně a plamínek naší svíce jednoho dne pohasne. Někomu dřív, jinému později. Předplacené to tady nemá nikdo z nás a smrt se usmlouvat nedá. Je jí zcela fuk,

13.6.2021 v 18:21 | Karma: 0 | Přečteno: 74x | Diskuse| Miniblogy

Vladislava Chourová

To mám vzít polonahou holku před Parlament?!!

Jsem zkrátka malé pivo. Co nadělám. Ale někdy, zvláště nyní v té prapodivné době v jaké už rok a nějaký ten pátek žijeme to může mít i své výhody. Už jsem potřebovala nové legíny na zaběhání si v přírodě a na kolo. Sluníčko zve

4.5.2021 v 14:46 | Karma: 23,57 | Přečteno: 477x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 104
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1128x
Kdo vůbec jsem. Prostě obyčejně neobyčejná ženská. Aktivně sportuji, miluji zvířata, přírodu, ráda se podívám na hezký film či přečtu hezkou knížku. Věřím v anděly strážné kteří u mě mají často pohotovost, boží mlýny a lásku, krásnou, čistou a upřímnou která může mít klidně čtyři nožičky a po celý rok nosit kožíšek.

Seznam rubrik