Vláda se bála otevřít všechny obchody kvůli přílišné koncentraci lidi ve velkých obchodních centrech větších měst a doplácí na to celá republika. V menších a středních městech nebyl problém s koncentrací lidí ani v době překoronavirové. Pokud si vzpomínám, tak ať jsem tenkrát šel do obuvi, elektra, či textilu, vždy tam byli většinou v přesilovce prodavači (žiji asi v 25 tisícovém městě). Obsluha menších obchodů (na rozdíl od hypermarketů) byla schopna v pohodě uřídit počet klientů v provozovně, jak to koneckonců dodnes dělají majitelé potravinových krámků, které jsou po celou dobu otevřené.

To je dobré! Já na začátku roku sháněl tkaničky do bot. Hotová tragikomedie.

Veliká karma, výborně jste to popsala Já osobně mám největší problém s obuví a kalhotama. Boty si musím vždy vyzkoušet několikery o eúzných velikostech a tvarech, než mi některé aspoň trochu sednou, protože náš rod má dědičně na nohou ne zcela typické prsty a u kalhot mám zase problém v tom, že jsem celkem hubený a většina kalhot na můj obvod v pase má hrozně dlouhé nohavice. Vše ostatní jsem schopný si koupit přes net, ale tohle fakt ne Takže teď chodím v děravých botách do kterých mi teče a roztrhaných džínách Další co jsem nepochopil a také se mne to osobně dotklo jsou hodinářství. V mých hodinkách došla baterka a po marné snaze sehnat někde hodináře, který by mi ji vyměnil (jsou vodotěsné, takže i kdybych tu baterku sehnal, nepouštěl bych se do toho raději sám). Nakonec jsem to vyřešil tím, že jsem si přes net koupil smart hodinky za šest a půl tisíce, které se dobíjí na nabíječce jednou za deset až čtrnáct dní. A ještě mi to měří kde co včetně okysličení krve, což se v době covidové může hodit. Ostatně ta uzávěra už je tak dlouhá, že mi během ní stihla odejít pračka a karma. Nevěřil bych jaký je problém sehnat opraváře. Na pračku mi nepřijel nikdo (někteří se báli nákazy, jiní tvrdili, že se to prý nesmí?), takže jsem nakonec koupil novou (samozřejmě objednanou přes net v prodejně, kde pracuje syn, který mi ji i přivezl). A na karmu (která taky nakonec musela být nová) mi přijel moc šikovný pán po cca měsíci a to jen proto, že to bylo domluvené přes známého. Připadám si, jako bych se vrátil před rok ́89

S těmi botami to byl také gól. Když jsem šla k lékaři na kontrolu, z podrážky se mi stal žralok. Nakonec se nade mnou slitoval jeden vietnamský prodavač, protože nevím, jak bych došla domů. Bohužel mám příliš vysoký nárt a pán mi donesl ke kase asi patery k odzkoušení. Byly mi ty čtvrté. Naprostá tragédie i pro ty staré lidi. Málokdo si dokáže objednat přes e-schop a pak, člověk už nemůže ve svém věku obléci vše. A nabídka většinou tak do 40 let a spíše pro štíhlé. Nejde si nakoupit ani příliš do zásoby protože lidské tělo se mění s věkem.

Naprosto trefně napsané.

Už mám vlasy do půl zad, není to špatný. Doporučuju. Nemusíte pak ke kadeřníkovi a vlasy se dají sepnout různě, pokaždé jinak.

Já jsem se před vánoci ostříhala sama. Trochu jsem připomínala legendárního Ivánka z Mrazíka, ale nyní když vlasy dorostly vypadá účes slušivě. A i pár starej hadrů jsem mezitím přešila taj jako u Škopkovic.

Berte to z té lepší stránky, od pondělí vláda dovolí otevřít skiareály a sjezdovky.

Asi vzala květnové zmrzlíky vážně