Život v krabici.

22. 05. 2019 11:06:54
President Václav Havel nazval paneláky králíkárnou. Já ho trochu poopravím. Jsou to krabice. Zvláště menší byty do 30 metrů čtverečních připomínají spíše hotelový apartmán.

Zamáčknu řinčící budík a ještě přiospalá běžím do koupelny. Vyhýbám se skříni a cestou málem zašlápnu svou kočičku otírající se o mé nohy, čímž mi projevuje svou náklonnost. Jeden pokojík je mou ložnicí, pracovnou i obývákem. A také jídelnou protože do mini kuchyňky už se nevejde ani jídelní stolek. Marně mi feng šuej určuje jak mám umístit nábytek včetně postele abych přivábila pozitivní energii, zdraví a štěstí do domu. A tak si alespoň v jednom vietnamském obchůdku kupuji zlatavou kočičku s mávající rukou. Koupelna byla stvořena leda tak pro Sněhurku, zrovna tak jako místnost kam i císař pán chodíval vždy sám. Předsíň z níž vcházím z jedné strany na chodbu a z té druhé do místnosti kde spím, jím, studuji, sleduji televizi a cvičím je tak úzká, že když otevřu dveře z bytu ven, připadá mi, jako bych spala na chodbě.

Má to i svá "pozitiva". Přesně vím, kdy přichází domů můj postarší soused, v jaké náladě a že je stále na živu. A také v který čas jde na toaletu i spát. Jen si občas nejsem jistá, zda právě hraje bowling či na podlahu rozsypal brambory. Místností se rozléhají rány jako z děla. A než se odstěhovali mladší sousedé, můj večerní život při sledování seriálu okořenily jejich milostné chvilky. Když se tak poohlédla kolem a kolem, zjistila, že vlastně žiji v krabici. Čtvercový tvar pokoje spolu s nízkým stropem musel být vykonstruován snad jen pro přespávající " krabičáky". Mít byt alespoň balkón nebo terasu, to by bylo jiné kafíčko. Kdo takovéto bejváky vymyslel by zasloužil rovnou Nobelovu cenu anebo doživotní vězení v takovéto krabici. Zůstane-li člověk sám a musí -li se najednou odstěhovat z místa kde prožil většinu část svého života a zapustil kořeny, nic jinému mu vlastně ani nezbývá. Může být vůbec rád, že bydlí, má svou teplou postel a židli. Tržní prostředí je nemilosrdné a takovéto panelové krabico-králíkárny už se šplhají k jednomu milionu i v menších městech. Vydělali jen ti, co je odkoupili od měst jen za pár desítek tisíc. A ti, co si je později od nich za nekřesťanské peníze koupili budou splácet hypotéku dokonce života.

Jen nechápu toho architekta. Ve větším prostoru vše vyzní do ztracena, v menším je slyšet takřka každé špitnutí. A tak ví každý o každém téměř vše aniž by se ti lidé navzájem znali. Jedna z mých kamarádek se provdala do Německa a když přijela před pár lety na návštěvu se svým manželem jako hora, měli co dělat, abychom se do bytu vůbec všichni vešli. Hans to prostě nedokázal pochopit. Takovýto mini prostor viděl snad poprvé v životě. Prý si připadá jako v krabici. To už jsem se fakt musela od srdce zasmát. Zřejmě si přečetl mé dlouholeté myšlenky. Paneláky v Německu sice mají také, avšak nejmenší byt má rozlohu nejméně šedesát metrů čtverečních plus velká terasa či balkón. A když uslyšel splachovat souseda nade mnou či dokonce čůrat do záchodu, přešla ho chuť na jídlo a šli raději do restaurace. Panelák je dost velký průchoďák. Usedlíci vymírají a tím skomírá i okolí. O dům se pomalu nemá kdo starat, každý si hledí jen svého. Pro mnohé obyvatele co za prací dojíždějí do jiných měst se stal pouhou noclehárnou a cizincům v pronajatých bytech je to jedno tak jako jejich majitelů co si přijedou jen pro činži.

Nakonec si ho své pomocí alespoň trochu odhlučnila stropními deskami a zařídila ve skandinávském stylu se spoustou květin.při procházce městem na jedné vývěsní tabuli objevila prodej garsonky o osmnácti metrech čtverečních. Tak nevím, zda si takovéto bydlení pořídí lidé či trpaslíci. Konec konců, ke spokojenosti a štěstí stačí asi skutečně málo. Pořídila si domácí mazlíky s nimiž se nám žije celkem hezky i v té panelákové krabici. Alespoň, že krásnou přírodu mám takřka za rohem a nepozve-li si soused zrovna své kumpány z mokré čtvrti, je tu celkem klid.

Autor: Vladislava Chourová | středa 22.5.2019 11:06 | karma článku: 16.98 | přečteno: 670x

Další články blogera

Vladislava Chourová

Demokracie na protézách.

Milion chvilek pro demokracii se v neděli chystá uspořádat jednu z nejmasovějších demonstrací na Letné. Kolik jen už takových bylo a demokracie stále stojí na vratkých protézách. Pamatuji si tu polistopadovou Letnou, kdy

20.6.2019 v 14:30 | Karma článku: 35.83 | Přečteno: 1267 | Diskuse

Vladislava Chourová

Ministerstvo osamělosti.

Zvláště teď v předprázdninové době sladkého nic nedělání při otázce "a kam se chystáte na dovolenou" občas zaslechnu napříč generacemi povzdech. "Ale nikam, asi budu raději v práci. Samotné se mi nikam nechce." Před lety, krátce

18.6.2019 v 14:38 | Karma článku: 18.99 | Přečteno: 739 | Diskuse

Vladislava Chourová

Běda tomu, komu žena vládne.

Slováci mají svou první presidentku v historii své země. Elegantní, dlouhovlasou blondýnku, nejmladšího ústavního činitele na Slovensku. Slovensko nás předešlo o pěkně dlouhý krok. Tamní lid dokázal odhodit předsudky a do

17.6.2019 v 20:21 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 990 | Diskuse

Vladislava Chourová

Když zestárne stát.

Dle nejčernějšího scénáře se sociální systém začíná hroutit. Jen na sociální služby schází dvě miliardy, které kraje nemohou ze státu vydolovat a když už má být krize zažehnána sliby ministryně Maláčové, že je zkrátka vykouzlí,

16.6.2019 v 10:37 | Karma článku: 13.17 | Přečteno: 350 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jílek

Mariánský slou a jiné sochy

Ani přesně nevím, kdy ten mariánský sloup odstranili. Moc se tenkrát o tom nemluvilo, každý si myslel svoje. Po změně režimu ho zase postavili, taky bez velkých řečí.

20.6.2019 v 21:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Pavel Pokorný

Jak mladá generace nechápe seniory

V médiích byl příspěvek, jak jeden student vytváří aplikaci pro smartphone, která má umět poznat pomocí umělé inteligence pád seniora a zavolat nějaké SOS o pomoc. Vypadá to hezky, ale realita je jaká...?

20.6.2019 v 10:00 | Karma článku: 40.72 | Přečteno: 4296 | Diskuse

Tomáš Králíček

Babiš je ještě nebezpečnější než Zeman, říká v knize Jsme jako oni Martin M. Šimečka

Stav, do kterého se dostala česká žurnalistika, je tou nejhorší zprávou o české společnosti, říká v knize Jsme jako oni novinář a spisovatel M. M. Šimečka. Odpovídá ale i na další témata o české a slovenské politice a společnosti.

20.6.2019 v 8:55 | Karma článku: 12.62 | Přečteno: 542 | Diskuse

Jiřina Poláková

Deprese? – starejte se o piraně.

Žiji v mužském světě – pracuji v mladém mužském kolektivu, doma na mě vždy čeká manžel, tři synové v pubertě a pes je kupodivu taky samec.

20.6.2019 v 7:34 | Karma článku: 26.45 | Přečteno: 965 | Diskuse

Jakub Beznoska

Nedělní demonstrace

Neděle se kvapem blíží a s ní i největší demonstrace v ČR v novodobých dějinách. Už zase. Organizátoři očekávají až 200 000 lidí. Kolik z nich bude opravdových demonstrantů, těžko odhadovat..

20.6.2019 v 5:49 | Karma článku: 45.26 | Přečteno: 4440 | Diskuse
Počet článků 32 Celková karma 17.91 Průměrná čtenost 858

Kdo vůbec jsem. Prostě obyčejně neobyčejná ženská. Aktivně sportuji, miluji zvířata, přírodu, ráda se podívám na hezký film či přečtu hezkou knížku. Věřím v anděly strážné kteří u mě mají často pohotovost, boží mlýny a lásku, krásnou, čistou a upřímnou která může mít klidně čtyři nožičky a po celý rok nosit kožíšek.

Najdete na iDNES.cz