Ministerstvo osamělosti.

18. 06. 2019 14:38:23
Zvláště teď v předprázdninové době sladkého nic nedělání při otázce "a kam se chystáte na dovolenou" občas zaslechnu napříč generacemi povzdech. "Ale nikam, asi budu raději v práci. Samotné se mi nikam nechce." Před lety, krátce

po rozchodu s přítelem řešila to samé. Toužila podívat se k moři, které nikdy předtím neviděla na vlastní oči ale samotnou mne to nelákala. Stále dokola si pokládala otázku, zda nebudu nějaká divná, když vyrazím na dovolenou sama a to ještě do ciziny. Touha užít si prosluněné pláže a houpání na vlnách nakonec zvítězila. Zprvu měla strach, jak to ostatní vezmou, zda se nebudu cítit odstrčená, nebudou na mě ostatní rekreanti hledět přes prsty, ke komu si přisednu ke stolu či jaký pokojík mi jako single bude přidělen. Žhavé chorvatské sluníčko a mořská voda mne nakonec vyvedly z omylu i pochybností. Ubytovaná byla s babičkou, která vyrazila k moři se svou osmiletou vnučkou. S oběma se brzy skamarádila a holčičku dokonce odnaučila strachu z vody. Učila ji plavat a potápět se v moři. A také spolu blbly ve vlnách. Dívenka si oblíbila mě a já zase ji. Staly se z nás kamarádky. Zatímco já u moře chtěla zapomenout na bolavý rozchod s přítelem, malá Hanička na autonehodu rodičů. Naštěstí přežili jen s lehčím zraněním, avšak maminka bohužel potratila. Jakoby nemilosrdný osud spojil naše rozbolavělé duše. A když se babička cítila unavená ze sluníčka a chtěla odpočívat, brávala Haničku do nedalekého přístavu či na tržiště kde nakoupila dárky pro celou rodinu. Jak říkávala bez pozdravu od moře by se snad ani do Prahy nemohla vrátit.

Když se na konci pobytu loučily, neobešlo se to bez slz. Prožila jednu z nejkrásnějších dovolených. Od té doby se nebála vyrazit single převážně za památkami nebo wellness pobyt s kamarádkou. Při poslední dovolené se seznámila s partou úžasných žen ve středním věku. Aniž by se navzájem dříve znaly, působily jako dlouholeté kamarádky. U sklenky vína si připadala spíše jako vrba, k níž si přišly vylít své srdíčko. Trápilo je jediné. Osamění. U těchto žen před a po padesátce mě to až tak nepřekvapilo, ale když se ze samoty vyplakávala u bazénu ani ne třicetiletá pohledná žena, začala si připadat jako v zemi bloudících osamělců. Krátce pracovala v domově důchodců a denně pohlížela do těch prázdných pohledů a vyhaslých očí osamělých babiček a dědů za nimiž nikdo krom pečovatelek nechodí. Naproti oknu mého bytu stávala za záclonou stará smutná paní, co málokdy vyšla ze svého bytu. Společnost jí dělala jen kočička. A když byla ve městě nějaká akce, mnozí starší řekli ať jdou ti mladí, pro nás už to není a s kým bychom asi šli. Ačkoliv se zdá, že se mladí seznamují snadněji, není tomu tak. Kolik jich po rozchodu s přítelem zvolí dobrovolný odchod z tohoto světa ze strachu z osamění, které nedokážou unést, skončí na antidepresivech, snaží se svůj žal zapít alkoholem či nalézají spásu v drogách.

Osamění je strašák moderní doby. A také možná větší zabiják než zatracované kouření či alkohol. Je to zabiják duše. A pláče-li duše, onemocní tělo. Nezná věk ani pohlaví. V Anglii už došli tak daleko, že zvolili ministerstvo osamělosti. Samota má dokonce svou ministryni.. Jen by mě zajímalo, o čem vůbec jeho funkce je a jak se chce s osamělostí ve vlastní zemi vypořádat. Budou zavedeny dávky pro osamělé, špatné by to nebylo. Osamělý člověk to nemá zrovna lehké. Na vše musí stačit sám s jedním platem. Osamělí často končí na ulici jako bezdomovci. Možná vybuduje azylové domy či byty pro osamělé nebo vyhlásí den osamělosti. A možná i vymýtí diskriminaci osamělých, kdy si na dovolené za jednolůžkový pokoj musí nehorázně připlatit.

Žijeme ve zvláštní době. Době blahobytu. Máme takřka vše a nic. Svět je přelidněný a přesto mnozí nemohou najít spřízněnou duši. Jakoby nás bylo půl. Jednou polovinou zůstáváme po odchodu svých rodičů na druhý břeh. Takže nemáme rodiče a jak se říká, schází nám drahá polovička. Takže jsme vlastně čtvrtinou. Nemáme s kým sdílet radost i bolest, smích i pláč. Když jeden upadne, nemá ho kdo zvednout, není nikdo, po jehož boku lze zestárnout. Jen pes a kočka. V dobách našich babiček se mladí brali z lásky, rozumu či významné rody proto, aby nevymřely po meči a také pro peníze, aby majetek zůstal doma. V době před listopadem 89 byla neprovdaná dvacetiletá dívka divná. Dnes je single život in do doby než člověk zestárne a nebude se mít o něho kdo postarat. A zvládne -li to ministerstvo pro osamění si tak zcela jistá nejsem. Máme-li čtyřprocentní menšinu homosexuálů, osamělí tvoří možná šestinu.

Bůh stvořil člověka, jako muže a ženu je stvořil. Požehnal jim a pravil množte se a podmaňte si tuto zemi. Bůh však míní a člověk mění. Sám sebe pasoval na stvořitele, porušil boží i přírodní zákony a stvořil třetí pohlaví. Tradiční rodina vymírá. A možná jednou nastane čas, kdy se naše zelenomodrohnědá planeta Země stane vesmírem bloudícím největším domovem důchodců. Plujícím korábem bez kormidelníka.

Autor: Vladislava Chourová | úterý 18.6.2019 14:38 | karma článku: 19.83 | přečteno: 806x

Další články blogera

Vladislava Chourová

Bydlím u své kočky.

Mnohý řekne jen kočka. Obyčejná svéhlavá kočka, která uzná za vhodné, kdy se má přijít pomazlit nebo si vůbec najít na svého páníčka čas. Moje kočičky však jsou vznešené, umazlené bytosti s velkým kočičím srdíčkem. Prostě dámy i

16.9.2023 v 19:38 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 399 | Diskuse

Vladislava Chourová

MS v hokeji 2023.

Miluji hokej. Vlastně mě k němu přivedl můj tatínek. Zatímco on pln hrdosti celým svým srdcem fandil českému týmu, já jsem zase především v mladším věku fandila své zemi zaslíbené Kanadě, v níž jsem toužila žít. Jenže jak se říká,

16.5.2023 v 17:04 | Karma článku: 9.24 | Přečteno: 219 | Diskuse

Vladislava Chourová

Staří jako Metuzalém a upachtění jako Mojžíš aneb důchod in memoriam.

Metuzalém žil neuvěřitelných 969 let. Tak praví kniha Genesiis. Dle vědeckého bádání se však může jednat o písařskou či překladatelskou chybu a Metuzalém by se na tamní dobu dožil úctyhodného Bohem požehnaného věku 81 let, kdy

13.5.2023 v 15:28 | Karma článku: 14.96 | Přečteno: 458 | Diskuse

Vladislava Chourová

Darinka. Tam za duhovým mostem

Tolik let už uplynulo od doby, co jsem opustila říši lidí, svých milovaných a přešla přes duhový most. Je to přesně dvanáct let. A přesto si vše pamatuji úplně přesně. Jako by to bylo včera. Před lety si mě pořídila navzdory svým

16.4.2023 v 14:50 | Karma článku: 10.09 | Přečteno: 121 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 16.29 | Přečteno: 103 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 674 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 195 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 5.46 | Přečteno: 160 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 233 | Diskuse
Počet článků 102 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1093

Kdo vůbec jsem. Prostě obyčejně neobyčejná ženská. Aktivně sportuji, miluji zvířata, přírodu, ráda se podívám na hezký film či přečtu hezkou knížku. Věřím v anděly strážné kteří u mě mají často pohotovost, boží mlýny a lásku, krásnou, čistou a upřímnou která může mít klidně čtyři nožičky a po celý rok nosit kožíšek.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...