Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Vánoční Praha jako před třiceti lety.

Těsně před opětovným uzavření ZOO jsem se vypravila navštívit své čtyřnohé kamarády, které pravděpodobně zase uvidím až za rok. Miluji tamní prostředí odkud si vždy donesu nůši plnou 

pozitivní energie a přiznám se, v prosinci jsem ZOO navštívila poprvé. Uchvátil mě jak kouzelný zvířátkový stromeček hned o vstupní brány a pak osvětlený betlém, pod nímž zanechala vánoční nadílku kočičce Myšpulce. Snad i na ní jsem se nejvíce těšila a naše setkání bylo dojemné. Po chvilce jsem zjistila, že Myšpulka zde není zdaleka sama. O kousek dál po mě koulel velkýma zelenýma očima jakýsi Kominíček. Malá černá kočička, která si také přišla pro pomazlení. V celém areálu se nás nacházelo v tento čas tak padesát návštěvníků, víc asi ne. A tak jsem si plnými doušky vychutnávala krůček po krůčku onu kouzelnou atmosféru a v ZOO prožívala svou první zimní pohádku. Ač některé pavilony vzhledem ke koronakrizi zůstaly zavřené, ochuzena jsem se rozhodně necítila. Na prosinec bylo až nezvykle teplo a mnoho zvířátek zůstalo venku. Samozřejmě že nejvíce času jsem strávila u kočkovitých šelem a ve společnosti milované Myšpulky. V podvečer už jsem zůstala v ZOO snad úplně sama, nikde ani živáček. Úžasní byli lachtani s těmi ploutvičkami nahoru připomínali spíše žraloky jak je známe z nejrůznějších filmových hororů.  Byli naprosto úžasní skoro tak jako gorily vzorně dodržující vládní protiepidemická nařízení. Seděly snad dva metry od sebe a k výdejnímu okénku chodily po jedné na což dohlížel svědomitě  vrchní generál Ríša. Dokázala jsem je pozorovat dlouhé minuty, vždyť jsem v pavilonu zůstala úplně sama, což je v letních měsících takřka nemožné. Na oběd jsem si zašla do restaurace Gaston, abych podpořila celou ZOO, pro kterou tento rok patří k těm nejtěžším jako pro mnoho z nás.

Se zvířátky jsem se už za tmy rozloučila a poslala jim letmý polibek a naději na další setkání snad už v lepších časech. Tak ahojky zvířátka za rok. Pak jsem se rozjela poznat předvánoční Prahu tak jak ji asi už dlouho neuvidím. Oproti loňsku byla taková posmutnělá se skromnější vánoční výzdobou. Loňské předvánoční  Václavské náměstí s různobarevným osvětlením okolních stromů, desítkami stánků a lidmi vychutnávajícími si voňavý svařáček zůstalo už jen ve vzpomínkách. V ulicích jsem potkala sotva pár lidí, obchody poloprázdné a to i ty s levným zbožím odkud si zákazníci odnášeli jen pár drobností. Lidé většinou protiepidemická nařízení dodržovali, bez roušek jsem jich i venku potkala pomálu. Sama jsem si ji také nesundala, až tak mi zase nevadila, asi je to nejmenší co v tento čas mohu udělat. Na Staroměstském náměstí mě přivítal takřka osamělý skvostně vyzdobený vánoční stromeček. Nemusela jsem se protlačovat davy tak jako loni. Otevřeny zůstaly jen tři stánečky v okolním parku za kostelem. Náměstím se procházely spíše české rodiny s dětmi, staří lidé. Obraz po mnoho let nevídaný. Sem tam zazněla ruština nebo slovenština.

Najednou jsem se vrátila ve vzpomínce zpátky o celých třicet let. Psal se rok 1990, celý rok po sametové, plyšové, hadrové...revoluci kdy se přerodil socialismus v kapitalismus.  Přestěhovala jsem se do Prahy z maloměsta a přesně takovéto časy zde prožívala. Klidný předvánoční čas, tajemný, magický a kouzelný, kdy lidé k sobě měli blízko tak jak snad už nikdy víc a město pokryl bílý sníh. Skutečný obraz lidství, hřejivý pocit vycházející snad z každého přicházejícího srdce poklonit se malému Ježíškovi k živému betlému. Nikdo nikam a za ničím nespěchal. Každý si vychutnával ten kouzelný vánoční čas, který měl o pár let skončit v nenávratnu. A protože jsem chodila ponejvíce všude pěšky, dala se do mě trochu zima a jen tak letmo jsem se zasnila, jak by právě teď bodl teplý voňavý svařáček. Popošla jsem kousek dál k orloji a zavětřila onu příjemnou a tolik známou vůni vánoc. Ohlédla jsem se za sebe a nevěřila svým vlastním očím. Na předzahrádce restaurace mě vítal obrovský nápis. Svařák za 40 Kč. Zprvu jsem nevěděla zda bdím či sním. Loni bych do této luxusní restaurace narvané cizinci k prasknutí nestrčila špičku boty, A nyní jsem nejen zvaná ale i vítaná s hlubokou pokorou stejně tak jako mladá rodinka s dětmi a prokřehlou  starou babičkou stojící kousek ode mě.

Sympatický číšník nás usadil u stolečku, na mě čekal singl stoleček jako pro Sněhurku a zakrátko přinesl tu horkou voňavou vzácnost na zahřátí a i připomínku toho, že ani ta zlá korona nedostane naše krásné české vánoce i když o něco skromnější. Ale to skutečné kouzlo vánoc si přece každý nosíme v srdci a ne peněžence. Vánoce jsou přece svátky lásky, pokory a solidarity ne peněženky a luxusu. Takové je přece poselství malého Ježíška v jesličkách který se sám narodil ve chlévě. Ti číšníci mě a asi nejen mě příjemně překvapili, Byli jako andělé co jsou tady pro nás. Poradili si. Venkovní zahrádku oddělili od okolní ulice plexiskem, všude desinfekce, návštěvníci přicházeli v rouškách ke stolkům, které byly od sebe dostatečně vzdálené. A v tom číšníkovi jsem zažila jakési pohnutí, obyčejné, neskrývané člověčenství při pohledu na ty staré babičky co přišly na čaj do luxusní restaurace dnes už s lidskou tváří. Dala jsem se s ním do řeči  a sám říkal, jak ho vždy mrzelo, když vídal posmutnělé pohledy maminek či starších lidí pro které zde před rokem nebylo místo. A jedna středního věku pronesla. "Lidi vidíte to v jakých s....ách jsme před tím žili a snad už nikdy žít nebudeme. Praha je znovu naše, našich dětí, rodičů i prarodičů a teď mohu klidně umřít.

Prožíváme své první pandemické vánoce v historii. Snad tady korona s námi musela zůstat až do vánoc aby nám otevřela oči a proměnila srdce, tak jako tenkrát před třiceti lety. Svět už stejný jako předtím nezůstane. A třeba nás čeká zcela nový a lepší svět tak jak to ostatně bylo p pandemii španělské chřipky i po válce. Národ povstal silnější, a svět se posunul o hezkých pár kroků dopředu. Vše je určitý ať už nebes či lidstva. Staré odchází a nové se rodí. Tak to bylo od prvopočátku a zůstane na věky věků. Pravda, opět jsme vstoupili do lock downu. Ne každý mu ale zlořečí. Spousta znavených lidí především žen po padesátce, tzv. sengvičová generace ho nadšeně vítá. Konečně si mohou oddechnout, odpočinout a zažít krásné vánoce s těmi nejbližšími. Vánoce klidu, vánoce provoněné láskou. Vítají ho i ti mladší, kteří chtějí trávit klidné a pokojné vánoce s rodinou, ne ty uštvané jako z minulých let, ale skutečně šťastné a veselé. Každá mince má dvě stránky a nic není a nikdy nebude jen černé nebo bílé. Žili jsme v nadbytku a té nejlepší době jaká jen mohla být. A nadávali jsme věčně nespokojení a uštvaní v honbě za nebeským mamonem, kdy nám scházel čas. Na naše nejbližší, rodiny i nás samé. Nyní nastal čas klidu, uskromnění se a nadáváme taky. Ano, vánoce budou o něco skromnější ale kdo ví. Třeba na ně lidé jednou budou vzpomínat jako na jedny z nejkrásnějších stejně tak jako my ze staré školy na vánoce svého dětství.

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Vladislava Chourová | sobota 19.12.2020 16:36 | karma článku: 14,61 | přečteno: 388x
  • Další články autora

Vladislava Chourová

Bydlím u své kočky.

Mnohý řekne jen kočka. Obyčejná svéhlavá kočka, která uzná za vhodné, kdy se má přijít pomazlit nebo si vůbec najít na svého páníčka čas. Moje kočičky však jsou vznešené, umazlené bytosti s velkým kočičím srdíčkem. Prostě dámy i

16.9.2023 v 19:38 | Karma: 19,56 | Přečteno: 403x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

MS v hokeji 2023.

Miluji hokej. Vlastně mě k němu přivedl můj tatínek. Zatímco on pln hrdosti celým svým srdcem fandil českému týmu, já jsem zase především v mladším věku fandila své zemi zaslíbené Kanadě, v níž jsem toužila žít. Jenže jak se říká,

16.5.2023 v 17:04 | Karma: 9,24 | Přečteno: 220x | Diskuse| Společnost

Vladislava Chourová

Staří jako Metuzalém a upachtění jako Mojžíš aneb důchod in memoriam.

Metuzalém žil neuvěřitelných 969 let. Tak praví kniha Genesiis. Dle vědeckého bádání se však může jednat o písařskou či překladatelskou chybu a Metuzalém by se na tamní dobu dožil úctyhodného Bohem požehnaného věku 81 let, kdy

13.5.2023 v 15:28 | Karma: 15,27 | Přečteno: 458x | Diskuse| Politika

Vladislava Chourová

Darinka. Tam za duhovým mostem

Tolik let už uplynulo od doby, co jsem opustila říši lidí, svých milovaných a přešla přes duhový most. Je to přesně dvanáct let. A přesto si vše pamatuji úplně přesně. Jako by to bylo včera. Před lety si mě pořídila navzdory svým

16.4.2023 v 14:50 | Karma: 10,09 | Přečteno: 124x | Diskuse| Miniblogy

Vladislava Chourová

Myšpulka z trojské ZOO se loučí se svými přáteli. Ví, že navždy.

Dlouho jsem se neozvala, já vím. Přece jen už jsem kočičí babička a i když stále vitální, věk už se stále více hlásí o slovo a stejně tak,

23.2.2023 v 23:43 | Karma: 24,37 | Přečteno: 553x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Bakterie z vody letos zabíjí častěji, zemřelo už 23 lidí. Řada nákaz uniká

17. května 2024

Premium Kromě jiných infekcí se v Česku letos více šíří i smrtelnější legionářská nemoc, která se...

Slovensko k tragédii směřovalo dlouho, tímhle prohráli všichni, míní expert

17. května 2024

Premium Bývalý slovenský novinář a bezpečnostní expert Milan Žitný je přesvědčen, že k tragické události,...

V Kladně hořel sklad olejů a autodílů, škoda je čtyřicet milionů korun

16. května 2024  12:31,  aktualizováno  22:59

V kladenské ulici Železničářů ve čtvrtek hořela průmyslová hala se skladem olejů a autodílů. U...

Soud v Haagu začal řešit Gazu. Genocida dosáhla strašlivé úrovně, zaznělo

16. května 2024  22:40

Genocida, kterou Izrael páchá v Pásmu Gazy, dosáhla strašlivé úrovně, prohlásil zástupce...

Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA

Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...

  • Počet článků 104
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1128x
Kdo vůbec jsem. Prostě obyčejně neobyčejná ženská. Aktivně sportuji, miluji zvířata, přírodu, ráda se podívám na hezký film či přečtu hezkou knížku. Věřím v anděly strážné kteří u mě mají často pohotovost, boží mlýny a lásku, krásnou, čistou a upřímnou která může mít klidně čtyři nožičky a po celý rok nosit kožíšek.

Seznam rubrik