Paní autorka to shrnula... V době revoluce mi bylo 36. Dneska nemám nic, jen lehce nadprůměrný důchod, takže nejsem nucen žít někde na ubytovně nebo se cpát s rodinou v 1+1/je tam ex a syn věčně nezaměstnaný, ani by mě tam nepustili, potřebují přece klid. Politiku už moc neřeším - je to jednoduché: lidi zvolí toho, kdo jim připadá jako záruka čehosi lepšího, byl to Klaus, Zeman, teď Babiš - ten nabírá voliče jednoduše: zvedne důchod o 1000 kč za rok, a je to. Nic proti němu, má dobré PR a proto Fiala a spol jen udiveně čučí, doba ideologií skončila, lidi se chovají pragmaticky. Mnoho problémů je prostě součástí lidské nátury nebo západní civilizace. Problémy byly vždy, teď jsou jen takové současné...V článku mi chybí něco víc než materialismus, v rámci materialismu žádné= velké štěstí trvalejší hodnoty nenajdete. Když nejste trochu idealista, zjistíte jen že v ČR milion lidí je v exekuci, milion alkoholiků, milion zbídačelých, milion má deprese a půl milionu rakovinu..atd. Materialismus je prostě trochu málo.